Vydali jsme se na pouť v sobotu 28.5.2011 v 15 hodin z Vranova. Bylo nás tentokrát jen osm dětí (Teo a Terezka Štouračovi, Lenka Kolaříková, Anička a Jirka Ždárovi, Markéta a Evička Všetečkovi, Martin Šváb) a tři dospělí (Jana Ždárová, bratr Milan Doleček OM a sestra Margita Grobarčíková DKL).

Prvním překvapením pro děti byl malý mikrobus (pro 14 osob), protože po minulých poutích čekali velký autobus.

Cesta, přestože byla dlouhá, uběhla rychle. V mikrobuse jsme se společně učili zpívat písničku, kterou složila sestra Margita a zahrnula do ní celých dvacet let Sdružení mariánské mládeže v Čechách a svou lásku k tomuto dílu Panny Marie, které má na starosti a které začalo právě na Svaté Hoře. Písnička byla na nápěv „A ja taká dievočka“ Děti sborově zpívali a smáli se nad popěvkem cingilingi dong, který se opakoval za každým veršem. Také jsme si zopakovali text divadla o vzniku zázračné medailky a potom jme si dávali otázky o Panně Marii a staré lidové říkanky a hádanky. Asi po čtyřech hodinách jsme přijeli do Slivic, malé osady u Příbrami a ubytovali se na faře. V kostele jsme děkovali Bohu a spontánně ho prosili za naše společenství a různé potřeby. Po večeři jsme ještě zkusili kostýmy a nacvičili divadlo. Ve 23:00 se nám podařilo dostat do spacáků a maminka Jana ještě dětem přečetla pohádku na dobrou noc. V neděli, druhý den ráno jsme se setkali s mladými z Lesné a s otcem Lubomírem Konfederákem CM na hřbitově v Příbrami a pomodlili jsme se nad hrobem otce Josefa Břicháčka. Ten jako první začal spolu se sestřičkami Sdružení mariánské mládeže v Čechách a velmi ho podporoval. Pak jsme chtěli přijet na Svatou Horu, ale když už jsme vyjeli z Příbrami a dostali se do Jeruzaléma*, bylo nám jasné, že jsme asi zabloudili. Za Jeruzalémem jsme to otočili, vrátili se a konečně našli správnou cestu.

V bazilice na Svaté Hoře jsme měli děkovnou mši svatou za dvacet let působení SMM v České republice. Během ní byly tři dívky přijaty za členky SMM a pět dětí za čekatele.Mezi nimi byli tři z našeho vranovského společenství (Markéta a Evička Všetečkovi a Martin Šváb). Tuto slavnost s námi prožilo i několik desítek členů, i bývalých členů SMM a mariánské rodinky. S nimi jsme se pak sešli v refektáři místního kláštera na společném posezení. Promítla se prezentace ke dvacetiletému působení SMM v Česku a děti zazpívaly už zmíněnou písničku sestry Margity. Potom naše vranovské společenství zahrálo divadlo o vzniku zázračné medailky Panny Marie. Děti to zvládli výborně, i když jsme si to stačili nacvičit jen jednou předchozího večera. Po nezbytné návštěvě obchůdků s poutním zbožím a zmrzlině jsme se vydali domů. Cestou jsme se ještě zastavili na poutním místě Panny Marie v Klokotech u Tábora, abychom si trochu odpočali. V mikrobuse jsme vedli společné rozhovory na vážná i nevážná témata a kdo by chtěl vědět na jaká, musí se příště vydat s námi.

Vnímám, že to byla pouť plná milostí, které nám vyprosila Panna Maria. Ona si přála naše sdružení, aby tak pomáhala dětem a mládeži hlouběji žít s víry.

Děkuji všem, zvlášť sestře Margitě, která celou tuto akci na Svaté Hoře organizovala, dál mamince Janě Ždárové, která mi pomohla s dětmi a také všem, kdo se zúčastnili.

Comments

comments