Poselství sv. Kateřiny Labouré (2. část)
Kateřina v souvislostech společenského, politického, ekonomického a náboženského života té doby
V roce 1815 žilo až 85 % Francouzů ještě na venkově. Revoluce a další politické režimy však pomohly malým a středním vlastníkům, ale i tak ještě zůstaly miliony lidí bez vlastní půdy a musely pracovat jako nájemníci a sluhové. Měšťané získávali stále více moci v důsledku industrializace. Rozvíjela se výroba oleje, železa, textilu, strojů… Hospodářství procházelo velkým rozvojem. Lidé se začali hrnout do měst, přestože tam nacházeli velmi tvrdé pracovní a existenční podmínky.
Rozdělování majetku bylo nespravedlivé, bohatství jednotlivců neúměrně vzrůstalo, čímž vznikaly bolestné třídní rozdíly. Současně se prohlubovala propast mezi církví a dělníky. I Panna Maria připomněla, že církev má povinnost starat se o chudé, když lidové masy trpěly hladem, analfabetismem, nemocemi atd. Podmínky života i práce byly velmi tvrdé, protože pracovní doba trvala 12 až 16 hodin, a to za ubohou mzdu. Ubytovaní bylo nezdravé, strava nedostačující a hygiena téměř neexistovala. Často pracovaly již osmileté děti v dolech a v textilních dílnách, proto nemohly chodit do školy.
Život zasvěcen službě 1831–1876
Sestra Kateřina prožívala své poslaní jednoduše, upřímně, odhodlaně a věrně. Věděla, že jde o evangelijní poselství Ježíšovy lásky, která si přeje naše obrácení a službu trpícím bližním. Proto obětavě sloužila tím nejubožejším: nemocným, starcům a dokonce i psychicky nemocným a alkoholikům. Byla to tvrdá realita života zakoušená po období zjevení a omilostnění. Každému uměla vždy říct slova útěchy, modlila se za trpící a věřila, že sám Duch svatý koná v nich své dílo obrácení.
V roce 1838 bylo podle žádosti Panny Marie založeno Mariánské hnutí mládeže. Jeho cílem bylo vychovávat mladé lidi jak po lidské, tak i po křesťanské stránce.
Kateřina jako hluboce evangelijní duše uměla kontemplovat Krista v bratřích a sestrách, kterým pokorně sloužila. A právě toto její osobní životní svědectví nejlépe potvrzuje pravost poselství, které dostala ve zjeveních v roce 1830. Ona byla nejen „vidoucí“, ale hlavně hluboce věřící.
Zjevení
Poselství z ulice du Bac vyjadřuje výzvu evangelia
Neposkvrněná Panna přichází jako Matka, chce pomoci církvi v apoštolátu skrze medaili. Vyzývá nás, abychom zkoumali svůj život podle čtyř etap, kterými prošla Kateřina:
– doba setkání, tj. žít hluboké přátelství, to je úžasná skutečnost. Každý dobrý vztah k bližním dává něco z Boha, který je věčná Láska.
– doba modlitby, znamená kontemplaci, plnou odevzdanost Bohu. Máme intimně prožívat jeho lásku a přenášet ji do vztahů s bližními, do společenství.
– doba pravdy – Kdo se snaží o pravdivé setkání s Boží láskou, pravdivě poznává v její světle sebe samého, co vede k osvobození.
– doba závazků – kdo žije v lásce, snadno se dělí o hmotné prostředky a záleží mu na jejich spravedlivém rozdělení a užívaní. V té době je možné se angažovat spolu v církvi a s církví za pokoj, úctu k životu a hlásání dobré zvěsti chudým.
Z knihy Le message de Catherine Labouré: Dynamique de vie (Poselství sv. Kateřiny Labouré: Dynamika života)
Komentáře