Příprava na výročí 1150 let od příchodu svatých Cyrila a Metoděje

1.1. Protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: “Abba, Otče!” Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha. Gal 4, 6.7

2.1. Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. Jan 1, 1.3

3.1. Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími a jsme jimi. 1Jan 3,1

4.1. Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost – tak jako on je spravedlivý. Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra. 1Jan 3,7.10

5.1. Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry. 1Jan 3,16

6.1. Hle, tma zahaluje zemi a temnota národy, nad tebou však září Hospodin, jeho velebnost se zjevuje nad tebou. Iz 60, 2
7.1. Nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. 1Jan 4,1

8.1. V tom je láska: ne, že my jsem si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. 1Jan 4,10

9.1. Já, Hospodin, jsem tě povolal s láskou, vzal jsem tě za ruku, chránil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kteří bydlí ve tmách.” Iz 42, 6.7

10.1. Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu. Mk 1,15

11.1. Co je člověk, že na něj pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš? Jenom nakrátko jsi ho ponížil pod anděly; slávou a ctí jsi ho korunoval; všechno jsi mu podřídil pod nohy. Žid 2,6-8

12.1. Protože sourozenci mají krev a tělo společné, i Ježíš přijal krev a tělo, aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla a vysvobodil všechny ty, kteří byli po celý život drženi v otroctví strachem před smrtí. Žid 2,14.15

13.1. Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce. Mt 5,16

14.1. Přislíbení, že je možno vejít na místo Božího odpočinku, trvá dále. Žid 4,6

Co jsme slyšeli a poznali, co nám otcové vyprávěli, nebudeme tajit jejich synům. Příštímu pokolení budeme vypravovat slavné Hospodinovy činy i jeho moc. Žl 78,3.4

15.1. Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky. Mk 2,17

16.1. Dám tě národům jako světlo, aby se spása má rozšířila až do končin země.” Iz 49,6
17.1. Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě. Mt 19,21

18.1. Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána. Lk 1,46

19.1. Ode dne zrození je ti určeno vládnout v posvátném lesku, zplodil jsem tě jako rosu před jitřenkou. Ž 109,3

20.1. Ježíš je schopen přinést úplnou spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. Žid 7,25

21.1. Já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem – pravý Pán. Když zhřeší, milostivě jim odpustím a na jejich hříchy už nebudu vzpomínat. Žid 8,10.12

22.1. Krev Krista, který skrze věčného Ducha sám sebe přinesl Bohu jako oběť bez poskvrny, očistí naše svědomí od mrtvých skutků, abychom mohli sloužit Bohu živému. Žid 9,14

23.1. Buďte všichni zajedno a ať nejsou mezi vámi roztržky. Stejně usuzujte a stejně smýšlejte.
1 Kor 1,10
24.1. Je-li království v sobě rozdvojeno, takové království nemůže obstát. Všechno bude lidem odpuštěno, hříchy i rouhání, kterých se dopustili. Kdo by se však rouhal Duchu svatému, nedojde odpuštění navěky, ale bude vinen věčným hříchem. Mk 3,24.28.29

25.1. Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří, bude zavržen. Mk 16, 15.16

26.1. Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale ducha síly, lásky a rozvážnosti. Proto se nestyď veřejně vyznávat našeho Pána. 2 Tim 1, 7.8

27.1. Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám, a ještě vám bude přidáno. Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Mk 4,24.25

28.1. Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Mk 4,26.27

29.1. Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. Žid 11,1

30.1. Hledejte Hospodina, všichni pokorní v zemi, kteří jednáte podle jeho výroku. Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se skryjete v den Hospodinova hněvu. Sof 2,3
31.1. Vírou zvítězili nad říšemi, konali spravedlnost, dosáhli toho, co jim bylo slíbeno; ačkoli byli slabí, dosáhli velké síly. Žid 11,33.39

Myšlenky byly sestaveny na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži.

Comments

comments