FRANCISCO FERNÁNDEZ – CARVAJAL

ROZMLUVY S BOHEM

Rozjímání na každý den církevního roku – Postní doba, Velikonoční triduum.

Vydaly Paulínky

Španělský autor nabízí čtenářům způsob, jak se učit obracet se k Bohu Otci s důvěrou
a v souladu s Písmem svatým a s živou tradicí církve.

1. Návrat k Bohu, tedy obrácení, předpokládá použití všech dostupných prostředků k tomu, abychom žili, jak On si přeje, abychom byli upřímní sami vůči sobě a vymítali ze svého života veškeré dobrovolné hříchy.
2. Ježíš se v nás chce setkat s kajícím srdcem, které si je vědomo svých chyb a hříchů a je ochotno je odstranit.
3. Obracejme se na anděla strážného jako na velmi blízkého přítele. On nad námi neustále bdí, vždy je připraven přispěchat nám na pomoc, pokud jej o to požádáme.
4. Každý by si měl vytvořit konkrétní plán umrtvování, která může Pánu v této postní době denně přinášet.
5. Touha polepšit se by měla být viditelná v naší práci či studiu, v postoji k rodině, v malých umrtvováních obětovaných Pánu, která činí soužití s lidmi v našem okolí příjemnějším a práci účinnější.
6. Pán po nás dnes také žádá poněkud zvláštní umrtvování: zdrženlivost a půst, který posiluje ducha, pozdvihuje duši k Bohu, přemáhá žádostivost a vede srdce k tomu, aby netoužilo po ničem než ve všem Bohu dávat najevo svou vděčnost.
7. Není špatné mít nedostatky, ale smířit se s nimi, nebojovat. Kristus však je naším Lékařem a pomáhá nám v boji.
8. V postní době po nás církev žádá skutky pokání, které nás přiblíží k Pánu a vlijí do duše zvláštní radost.
9. První podmínkou každé účinné prosby je nejprve sjednotit svou vůli s vůlí Boží, která občas vyžaduje nebo dopouští věci a události, jež my nechceme nebo nechápeme, avšak které nakonec budou nesmírně užitečné pro nás i pro druhé.
10. Nejlepší umrtvování je takové, které v nepatrných maličkostech po celý den, potírá žádost těla, žádost očí a pýchu života.
11. Nemůžeme tímto dnem proplout bez toho, abychom ve své duši nepodpořili hlubokou a aktivní touhu znovu se navrátit k Otci – jako marnotratný syn – a více se mu přiblížit.
12. Anděl strážný nám může poskytnout pomoc také v hmotných věcech, jestliže jsou vhodné pro náš nadpřirozený cíl nebo pro druhé.
13. Pán každého z nás v hloubi srdce neustále vyzývá: Obrať se. Obrať se ke mně celým srdcem!
14. Lék na svou vlažnost a sílu k úspěšnému boji s nedostatky, jejichž překonání by jinak nebylo možné, nalezneme vždy u Krista.
15. Bez ducha oběti není možné ve vnitřním životě postupovat kupředu.
16. Člověk má přirozeně sklon utíkat od všeho, co si vyžaduje určité úsilí. Proto musíme být v této oblasti velmi důslední, abychom nezůstali jen u zbožných přání.
17. Cesta našeho osobního posvěcení je každodenní cestou kříže; tato cesta nemusí být smutná, protože nám na ní pomáhá sám Kristus, a tam, kde je on, není pro smutek místo.
18. Odloučit se od kříže znamená přijít o svatost a radost, neboť jedním z plodů duše podrobující se umrtvování je právě schopnost udržovat vztah s Bohem i s druhými.
19. Pokušení odvrátíme tehdy, pokud je otevřeně přiznáme svému duchovnímu vůdci, neboť přiznat pokušení znamená téměř je zdolat.
20. Přijetí kříže je cosi velmi velkého…Znamená čelit životu s hrdinskou odvahou, bez projevů slabosti či podlosti.
21. Křesťan, který se v životě soustavně vyhýbá oběti, nenalezne Boha, nenalezne štěstí, ba dokonce nedojde svatosti.
22. Pokud půst provází modlitba, dáváme jím najevo pokoru před Bohem; kdo se postí, uznává před Bohem svou závislost a projevuje mu svou oddanost.
23. Výsledkem naší snahy ztotožnit se s Kristem bude přijetí jeho výzvy trpět spolu s ním. Postní doba nás připravuje ke kontemplaci Ježíšova utrpení a smrti.
24. Všichni potřebujeme Pána každý den. Kdo se domnívá, že Boha nepotřebuje, neuzdraví se, nadále bude přebývat v náruči smrti nebo nemoci.
25. Každá zpověď je přiblížením se k Boží svatosti, novým odhalením vnitřní pravdy, osvobozením v nitru každého a proto znovuzískáním ztracené radosti, radosti ze spásy.
26. Neposvěcuje se jen člověk, který nikdy neupadne, ale i ten, který se vždy zvedne.
27. Posláním andělů strážných je pomáhat člověku v jakémkoliv pokušení a nebezpečí a vkládat mu do srdce dobré myšlenky.
28. Upřímné vyznání vin zanechává v duši vždy veliký pokoj a velikou radost.
29. Pokaždé, když se rozhodneme sjednotit své tužby s vůlí Boží, činíme důležitý krok ve ctnosti pokory.
30. Pánu je zvlášť milé takové pokání, které se skládá z mnoha důkazů lásky k bližnímu a je zaměřeno na ulehčení cesty druhých k Bohu.
31. Kristovo vzkříšení je mocnou výzvou k apoštolátu, k tomu, abychom byli světlem a abychom toto světlo přinášeli druhým. Proto musíme být spojeni s Kristem.

Comments

comments