Drazí mladí!

Dnem 25. 1. 2017 jsme začali rok, ve kterém si připomínáme zrod vincentské charizmy. Je to čas, kdy chceme reflektovat události ze života sv. Vincence, ale tak, abychom nacházeli odpověď, jak žít tuto spiritualitu v dnešní době a jak ji odevzdávat dál. Rok 1617 je rokem totálního obratu v životě sv. Vincence. Můžeme říct, že je to rok, kdy se Vincenci otevřou oči pro druhé. Když byl zahleděn do sebe, pociťoval ve svém životě prázdnotu. Ale když se otevřel tomu, aby se stal nástrojem Boží lásky pro druhé, pocítil, že je jeho život naplněný.

Rozhodl jsem se, že by bylo dobré přiblížit Vám v tomto roce jeho spiritualitu. Prvním krokem, na který bych chtěl poukázat, je osobní zkušenost sv. Vincence s Bohem. Začala krizemi, které mu přinesly nové zrození.

První zkušeností („krizí“) bylo nespravedlivé obvinění z krádeže. Najednou si Vincenc musel přiznat, že nemá všechno ve svých rukou. Neměl důkazy na to, aby vyvrátil nespravedlivé obvinění, a tak se stáhnul s těžkou, ale i důvěřující myšlenkou: Bůh přece zná pravdu!

Druhým momentem („krizí“), kdy si Vincenc uvědomil, že Bůh existuje, byla jeho prosba Bohu (Vincenc ji později ostatním zakazoval). Proč prosba? Vincenc se seznámil s jedním knězem, který se mu svěřil, že ztratil víru a vůbec necítil Boží přítomnost. Kněz prožíval velikou úzkost. Když Vincenc viděl, jak se tento kněz trápí, začal za něj prosit Pána Boha. Ale trochu zvláštním způsobem: Prosil Boha, ať dotyčného kněze uzdraví a navrátí mu dar víry. Pochybnosti ohledně víry ať přenese na Vincence. Možná je to zvláštní, někdy se modlíme dlouhou dobu za něco a Bůh jakoby mlčel. Ale v tomto případě Bůh Vincentovu prosbu vyslyšel hned. Ten kněz najednou cítil, že Bůh existuje, byl šťastný, zatímco Vincenc měl chvílemi takové momenty, že nebyl schopný se ani modlit či udělat znamení kříže. Obrovská temnota. Vincenc si napsal text „vyznání víry“ a nosil ho u sebe. V těch nejtěžších momentech si přiložil ruku na hruď (na text s „vyznáním víry“) na znamení, že chce zůstat Bohu věrný.

Vincenc, sv. Vincenc, je člověkem jako každý jeden z nás. Měl své touhy, měl své krize a měl momenty, které byly pro něj ujištěním, že Bůh existuje.

Drazí mladí, chci Vás poprosit: když budete mít setkání, nebojte se navzájem sdílet o svých zkušenostech s Bohem, o chvílích, kdy Bůh vstupuje do Vašeho života, aby Vás ujistil, že on je Ten, v Jehož rukou jsou naše životy.

Ze srdce Vám všem přeji a vyprošuji na přímluvy sv. Vincence a všech svatých a blahoslavených vincentské rodiny požehnaný rok vincentské spirituality.

P. Ján Jakubovič CM

Comments

comments