Zase je půst.

Co od toho ještě můžu očekávat: Modlím se, postím se, čtu Bibli. Co ještě musím dělat?

Myslím si, že základní otázkou na období půstu není otázka: co ještě vykonat? Základní otázkou na postní období by měla být otázka směřující do mého nitra: jak přijímám učení Ježíše Krista??? Víte, mnohokrát náš vztah k Pánu Bohu vypadá jako nějaká forma „samospasitelství“. Jako kdyby v křesťanství v první řadě šlo o to, co mám vykonat, abych dosáhl spásu. To ale není správný postoj!!! Tou první základní podmínkou je přijmout od Ježíše spásu, která je mi daná „grátis“. Nic jsem nemusel udělat pro to, aby mě Bůh zachránil. On mě zachránil, položil za mne život, ještě před mým narozením.

Potvrzení svého poslání našel sv. Vincenc ve dvou statích z evangelia. Tou jednou byl úryvek z evangelia podle Lukáše. Když Ježíš přichází do Nazareta, vejde do synagógy a podají mu knihu proroka Izajáše: Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu. Myslím, že toto je bod, který posunul Vincence dál. On, který toužil po tom, aby něco vlastnil. On, pro kterého jakákoli forma pozvednutí se ze svého stavu – sedláka – byla dobrá na to, aby se splnily jeho představy o životě. Najednou se dokáže vzdát svých představ a neodmyslitelně se vryje do dějin Francie jako „otec vlasti“, jako ten, který ji zachránil před totálním rozvratem. Dovolím si říct, že kdyby měla Francie sv. Vincence i koncem 18. století, tak by dějiny světa neznaly krvavý výraz – Francouzská revoluce. Sv. Vincenc tu objevil krásu života s Bohem. Když četl uvedené evangelium, musel konfrontovat svou představu o Bohu s Ježíšovou představou. Uvědomil si, že Bůh je ten, který přináší spásu, ten, který dává naději tam, kde by ji už člověk ani neočekával. A nedělá to jenom pro skupinu vyvolených, těch co jsou v něčem výjimeční, ale dělá to pro všechny… i pro ty, co už nemají pro co žít, pro ty, co už rezignovali a jsou flustrovaní ze všeho.

Milí mladí SMMáci, prosím vracejte se v postním období k tomuto evangeliu a konfrontujte svou představu o Bohu s tou, o jaké mluvil Ježíš. Přijměte toto Ježíšovo poslání a najděte se v něm. I pro vás totiž zazněla tato slova. Dovolte Bohu, ať naplní váš život a ať jste svědky jeho naděje.

Požehnaný čas prohlubování se v Boží lásce přeje P. Ján

Comments

comments