Drazí SMM-áci. Začali jste čas prázdnin, i když letos jste ty prázdniny díky koronaviru měli o dost delší. Zažili jsme něco, co nás zaskočilo nebo překvapilo. Malý neviditelný virus vstoupil do našeho života a dovolím si říct, že ho obrátil vzhůru nohama. To, na co jsme byly zvyklí, věci, které jsme vykonávali už jaksi automaticky jsme najednou dělat nemohli. Zůstali jste doma a najednou si člověk klade otázku: Co budu dělat? Tahle ta skutečnost nás jaksi přinutila uvědomit si, že ne všechno mě baví a co je ještě důležitější, ne všechno naplňuje můj život. Právě proto jsme byli nuceni přehodnocovat různé záležitosti ale i lidi, se kterými se setkáváme nebo máme nějaký vztah. Co to znamená? Přehodnocovat znamená pozorovat, resp. prozkoumat hodnotu něčeho nebo někoho a dospět k nějakému rozhodnutí – úsudku. Tak toto mi za to určitě nestojí. Nebo toto jsem až příliš zanedbával a podceňoval.

Drazí SMM-áci byla by veliká škoda, kdyby nás čas koronaviru ničemu nenaučil.  Proto bych vás chtěl vyzvat, abyste v tom přehodnocování pokračovali dál. Nedovolte, aby náš život pokračoval stejným způsobem jako před koronavirem. Zachovejme si to, co je lepší, to k čemu jsme se dopracovali. Nedovolte, abyste v září, když budete mluvit o prázdninách museli jenom smutně konstatovat: Byl to promrhaný čas. Vyplňte svůj čas tak, aby vás těšilo to, jak jste ho využili. Jak se to dá poznat? Hodně krát na to přijdeme pozdě. No jeden z těch projevů promrhaného života resp. času je smutek a takové prázdno v duši.  No ještě jedna důležitá rada či povzbuzení. Když se nám stalo, že například jsem u televize či počítače strávil 4-5 hodin a pak jsem pociťoval ten smutek, to prázdno v duši tak příště nezačněte lhát sami sobě, když budete ve stejné situaci, že teď to bude jiné. Teď budu pociťovat radost či naplnění. Nebojte se otevřít nějakou dobrou duchovní knížku, dnes je jich dost, čtěte a prohlubujte svůj vztah s Kristem a duchovním životem. Překonávejte sami sebe a nejděte jenom za tím co je mi příjemné nebo pohodlné a uvidíte, že život je o něčem jinem. Jenom vytrvejte. Konec konců je to i zkušenost sv. Ignáce z Loyoly. On během svého zranění přečetl spousta knih, a nakonec se pustil i do čtení Následování Krista a životopisů svatých a po jejich přečtení vnímal právě tuhle tu změnu. Náboženské knihy v něm zanechávali radost a pokoj, ostatní knihy ne. Drazí SMMáci život máme jenom jeden, proto nežijme tak jako kdybychom ten čas mohli vrátit. Je to smutné ale nemůžeme. Uvědomujme si, že k opravdovému hlubokému duchovnímu štěstí potřebujeme překonávat i sami sebe a jenom za vykonaný dobrý skutek přichází radost a pokoj do duše.

Přeji vám požehnaný a duchovně vyplněný, ne promarněný čas prázdnin.

P. Ján Jakubovič CM

Comments

comments