Na plánovací víkend organizátorského týmu ve dnech 4. – 6. března se nás sešlo celkem sedm: p. Ľubomír Konfederák, s. Margitka, bratr Milan Doleček, Mário Stehlík, Josef Hajný, Adélka Kolářová, a já.

V pátek jsme u Duchovního centra na Lesné nasedli do auta a jeli směrem na Pelhřimov. Díky růženci, který jsme se během cesty pomodlili, jsme dostali i potřebné požehnání. Dojeli jsme ke krásnému kostelu a faře, která ovšem vypadala velmi studeně. Zima byla i venku, ale naštěstí se počasí umoudřilo a celý víkend nás nadále provázelo sluníčko. Vstoupili jsme do fary a musím přiznat, že jsem byla mile překvapena. Fara byla vybavena koupelnou, kuchyní, pracovnou a útulnými pokojíky. Nahoře jsme pak objevili i půdu s plovoucí podlahou. Ovšem nábytek tam nebyl žádný, pouze matrace, které jsme hned využili k připravení pohodlných postelí. Ubytovali jsme se, posvačili a o půl sedmé večer jsme vyrazili do kostela na mši. Kostel byl celý jen pro nás, a jak prohlásil pater Ľubo – poprvé kázal před prázdným kostelem. Atmosféru ale oživil zpěv. Já jsem hrála na varhany, a jelikož byly historické, pomáhali mi Mário a Áďa vhánět vzduch šlapáním měchů. Potom jsme se vrátili zpět na faru, pomodlili se breviář a seznámili se s programem.

V sobotu jsme začali už v sedm hodin, a to půlhodinovým budíčkem. O půl osmé jsme se pomodlili, nasnídali a začali připravovat program na letní tábor na Hostýně. K poledni přijela rodina Groulíkova se třemi roztomilými dětičkami a chutným obědem. Po obědě jsme s rodinkou vyrazili na růženec v přírodě. Při něm nám četl Honza zamyšlení k jednotlivým tajemstvím o zázračné medailce. Na chvíli jsme s Adélkou využily volno na procházku a ostatní plánovali program na letní akci pro rodiny s dětmi na Hostýně. Jak rodinka odjela, navštívili nás manželé Hladcí. S nimi jsme si popovídali a také posvačili. Poté jsme s nimi šli na další soukromou mši. Při mši jsme měli zajímavé kázání o tom, že je někdy lepší chtít být malým a obdivovat malé věci, než velkým a dosáhnout všeho. Po mši jsme se rozloučili s manželi Hladkými a odebrali se na večeři. Po ní jsme měli fašangový večer. Hráli jsme hru ,, Ovečka“ , zpívali a povídali si.

Hodně jsme se při tomto víkendu nasmáli. Například tomu, jak je těžké pro slováky vyslovit písmeno ř a pro čechy zase ľ . Opravdu obdivuji slováky, že dokáží vyslovit l s háčkem. Po večerních chválách jsme šli spát.

Neděli jsme začali v osm hodin ráno budíčkem. Po ranní modlitbě se snídaní jsme jeli do Výskytné na slavnostní mši.Při mši bylo přijato šest čekatelů a tři děti do andělského spolku. Všichni se po mši vyfotili a dostali dárečky. Poté jsme jeli zpět do Cerekve, poobědvali, uklidili, sbalili se a jeli asi ve tři hodiny odpoledne domů.

Na plánovacím víkendu se mi moc líbilo, doufám, že těchto akcí bude přibývat a už se moc těším na letní tábor!!! 🙂

Comments

comments