1.11.Milovat druhého člověka znamená chtít to, co je pro něj opravdu dobré.

2.11. Bůh mi ve svém milosrdenství dovoloval vzdálit se co nejvíc od jeho lásky, ale zároveň připravoval konfrontaci na konci mého letu, na dně propasti, až budu mít za to, že jsem od něho nejdál. Neboť v mé největší bídě se chystal do mé duše vlít tolik světla, abych nahlédl svou ubohost a připustil, že je to moje vlastní vina a moje dílo.

3.11. Láska sama je poznáním.

4.11. Jsem hlučný, plný vzruchu ze svých nedokonalostí a vášní a širokých otevřených ran, které zbyly po mých hříších. Plný své vlastní prázdnoty. A ačkoliv je můj dům tak poničený, Ty tam Bože přesto žiješ.

5.11. Věřit v Krista znamená milovat ho a jít za ním.

6.11. Pravda je více než nějaká abstrakce. Žije a je vtělena do lidí a věcí, jenž jsou skuteční a skutečné.

7.11. Za své hříchy jsem byl vždycky trestán hříchy samotnými a měl jsem uvidět, alespoň matně, že jsem takto trestán a spalován plameny vlastního pekla, že se rozkládám v pekle své vlastní zkažené vůle, až jsem konečně musel pod tíhou své vlastní bídy svou vůli opustit.

8.11. Můžeš vyléčit mou duši, budeš-li chtít, protože na Tebe spoléhám.

9.11. Abych mohl milovat druhé dokonalou blíženskou láskou, musím být pravdivý vůči nim, sobě a Bohu. Pravdivé zájmy osoby patří zcela jí a současně celému Božímu království.

10.11. Abych měl všechno, toužím nemít nic.

11.11. I když nejsem schopen myslet jak se patří, Bůh mě zase narovná, jakmile zůstanu minutu sám v kapli. Je dobré se modlit, i když je vám nanic. Pouhopouhé úsilí stačí, abyste se cítili lépe.

12.11. Moje radost je ve veliké moci Kristově.

13.11. Nestačí přiřítit se do kostela s touhou po kontemplaci nebo dělat spoustu dobrých skutků s touhou po svatosti. Ve všech aspektech života je tím nejvyšším dobrem Boží vůle. Bez ní nejsou kontemplace a ctnost ničím.

14.11. Mrzačíme svého vlastního ducha tím, že se bereme příliš vážně. Očekáváme příliš mnoho od sebe, zatímco bychom měli očekávat všechno od Boha, na kterém jsem naprosto závislí.

15.11. Ať mě Bůh ušetří lásky přítele, který se nikdy neodváží mě pokárat.

16.11. Odevzdáte něco ze svého vlastního hloupého „já“ a to vám vždycky dodá sílu.

17.11. První pohnutkou v každé modlitbě společně s vírou v jeho přítomnost, by měla být touha poznat jeho vůli a vzdát se sám sebe zcela oddán všem jeho plánům a záměrům, které s námi má.

18.11. Milovat Boha znamená všechno. A láska stačí. Nic jiného nemá žádnou hodnotu, pokud to není přeměněno a vyzdviženo Kristovou láskou. I ta nejmenší věc dotkne-li se jí láska, je okamžitě proměněna a stává se vznešenou.

19.11. Bůh nám dává potřeby, které jedině on sám dokáže uspokojit a otvírá prostory, jež míní naplnit.

20.11. Pravda z nás dělá světce. Vědění nás může udělat pyšnými. V pýše není žádná pravda. Jestliže naše vědění je pravdivé, pak by nás mělo dělat pokornými. Jestliže pokornými, pak svatými.

21.11. Bůh nás nechává klást otázky sobě samým nejčastěji tehdy, když má v úmyslu je zodpovědět.

22.11. Svatý Benedikt odpověděl na mou modlitbu mnohem moudřejším způsobem než jsem sám žádal nebo doufal a jak je to obvyklé v království nebeském, vzdám-li se něčeho, co jsem chtěl, skončí to tím, že mám víc, než jsem si myslel, že chci.

23.11. Charakteristická hodnota, která přitahuje lidi na poušť a do samoty, je hluboký pocit, že Bůh stačí. V tom je jádro mnišství.

24.11. Nestřádejte své extáze na zemi, kde je čas a prostor ničí, kam se minuty vloupou a kradou…

25.11. Cesta mnišské modlitby není důvtipným únikem. Je to zvláštní cesta následování Krista, účasti na jeho utrpení a vzkříšení a na jeho díle vykoupení světa.

26.11. Pokud místo abych důvěřoval Bohu, důvěřuji jen své inteligenci, síle a rozvaze, pak prostředky, které mi Bůh dal, abych našel cestu k Němu, mě všechny zklamou. Upínat svou důvěru k viditelným věcem je žít v beznaději.

27.11. Jestliže čekáme, až se někteří lidé stanou příjemní či přitažliví, než je začneme milovat, nezačneme nikdy.

28.11. Hodnota našeho života spočívá v tom, že je to dar od Boha. Vděčnost ukazuje hlubokou úctu Bohu tak, jak využívá Jeho darů.

29.11. Čím blíže jsme k Bohu, tím blíže jsme těm, kdo jsou blízko Jemu. K porozumění druhým můžeme dospět jen milujíce Toho, kdo jim rozumí z hloubky jejich vlastní bytosti.

30.11. Strach je velký nepřítel člověka. Mnozí lidé se bojí jít za svým svědomím, protože by se raději přizpůsobili mínění druhých lidí, než pravdě, kterou znají ve svém srdci.

Comments

comments