1.10.
Ježíš chce, abychom byli svatí, jako je svatý jeho Otec.

2.10.
Nemůžete dokonale milovat dva lidi; ale můžete dokonale milovat všechny lidi, pokud ve všech milujete jediného Ježíše.

3.10.
Ježíš je Světlo, Ježíš je Pravda, Ježíš je Život. I my musíme být světlem lásky, pravdou pokory, životem svatosti.

4.10.
Nevidím především chudé, ale Ježíše, který v chudých trpí a říká: Měl jsem hlad, a dali jste mi jíst…

5.10.
Ne já jsem musela Ježíše najít. Ježíš našel mě.

6.10.
Nikdy nebudeme vědět, kolik dobra může přinést prostý úsměv… Přináší do našeho života něco z Boží skutečnosti.

7.10.
Podáte-li žíznivému sklenici vody, podáte ji Ježíši. To je malá, prostá nauka, ale díváme-li se na to správně, je to nauka nejdůležitější.

8.10.
Veškeré naše úsilí je malé, ale dáme-li je Bohu, stane se nekonečně velkým.

9.10.
Jsem Božím perem. Může mnou psát, co chce.

10.10.
Radost vyzařuje z očí, z tváře a z každého pohybu. Nemůžete ji zadržet, protože se tlačí ven.

11.10.
Všude žijí lidé, kteří jsou nemilovaní, nechtění, kterým nikdo nepomáhá, kteří jsou zavržení nebo zapomenutí. Jejich chudoba je větší.

12.10.
Chudobu nestvořil Bůh. Tu jsme způsobili my, já a ty, svým sobectvím.

13.10.
Na každou nemoc existují léky a způsoby léčení. Ne však pro člověka, který je osamělý, kterého nikdo nechce.

14.10.
Je těžké bojovat proti chudobě, ale těžší než utišit hlad, je utišit hlad po lásce.

15.10.
Uvidí-li lidé štěstí ve vašich očích, uvědomí si, že jste Boží děti.

16.10.
Nedávejte lidem jenom svou péči. Dejte jim i své srdce.

17.10.
Buďte živoucím znamením Boží dobroty: ať se zračí ve vaší tváři, ve vašich očích, ve vašem úsměvu, ve vašem srdečném pozdravu.

18.10.
Milujte se navzájem, jako nás miloval Ježíš. Dal za nás svůj život. Ne méně. Proto bychom měli i my dávat to, co je pro nás nejcennější.

19.10.
Chceme-li skutečně milovat, musíme dávat, až to bolí. Pak je naše láska oproštěna od nás samých a je pro ostatní věrohodná.

20.10.
Co děláte vy, nemohu dělat já; a co dělám já, nemůžete dělat vy. Všichni však děláme to, co nám uložil Bůh. Někdy však trávíme svůj čas tím, že se díváme na druhé a přejeme si, abychom dělali něco jiného.

21.10.
Potká-li nás utrpení, přijměme je s úsměvem. V tom spočívá největší Boží dar: moci s úsměvem přijmout všechno, co nám dává a co od nás vyžaduje.

22.10.
Protože Krista nemůžeme vidět, nemůžeme mu říci do očí, jak ho milujeme. Ale svého bližního vidíme, a pro něho můžeme učinit, co bychom tak rádi učinili pro Krista, kdyby byl našim očím viditelný.

23.10.
Není důležité, co říkáme my, ale co skrze nás říká Bůh.

24.10.
Lidé nehledají vaše nadání, nýbrž Boha ve vás. Veďte je k Bohu, nikdy k sobě.

25.10.
Kdo je naplněn radostí, káže, aniž by kázal.

26.10.
Stromy, květiny, byliny rostou v tichosti. Tiše se pohybují hvězdy, slunce, měsíc. Ticho nám umožňuje dívat se na věci novým pohledem.

27.10.
Modlitba očišťuje srdce; a čisté srdce je schopné hledět na Boha.

28.10.
Pokoj vychází od toho, kdo seje lásku a nechává ji uzrát k činům. Narodili jsme se proto, abychom milovali a byli milováni.

29.10.
Nevedete-li lidi k Bohu hledáte sami sebe a lidé vás budou mít rádi kvůli vám samotným, ne proto, že jim připomínáte Ježíše.

30.10.
Jak veliká je láska, kterou nám Ježíš ukazuje v eucharistii! Sám se stává chlebem života, aby utišil náš hlad po lásce. A sám se stává tím, kdo hladoví, abychom my mohli utišit jeho lásku k nám.

31.10.
Ježíš je slovo, které chci vyslovovat, je pravda, kterou chci zvěstovat, cesta, kterou chci jít, světlo, které chci zažíhat, život, který chci žít, láska, kterou chci vyzařovat, radost, kterou chci dávat, pokoj, který chci přinášet.

Comments

comments